Výslovnost v porodnici

Ano, čtete správně. Srozumitelná výslovnost je důležitá nejenom na lekcích, v běžné každodenní komunikaci v obchodě, v práci, při cestování, ale i na takových místech jako jsou zdravotnická zařízení, v tomto článku to bude porodnice.

Vlastně mě nikdy nenapadlo své studentky ani studenty na takovou specifickou situaci připravovat. Ale ano, ženy, kterým po zkoušce na trvalý pobyt předáváme certifikát oné pracně dosažené mety (a nejen ony), u nás v mnoha případech rodí svoje děti. A jejich muži je přitom doprovázejí. A potřebují, aby jim bylo rozumět. Ale pojďme na začátek.

Nepovažuju se za workoholičku. Pracovat před porodem svého syna a těsně po něm jsem rozhodně neplánovala. Když jsem si pro sebe cvičně odhadovala úroveň češtiny lékaře na příjmu, byl to teprve začátek. Na pokoj jsem se dostala s mladou paní z Vietnamu. Že se na různých pokojích sejdeme ještě několikrát po porodu, by mě vůbec nenapadlo.

zdroj: idnes.cz

Mladá Vietnamka neměla problém s porozuměním běžným frázím. Její úroveň bych určila na vcelku dobrou A2. Horší to bylo s jejím vyjadřováním. Prostě nejhorší byla výslovnost. S tou byla na štíru i na úrovni A1.

A to pro člověka, pro něhož kontakt s cizinci není na denním pořádku a jehož čeká spousta jiné práce, nemá zrovna náladu, nebo je málo ochotný, znamená většinou jednu reakci: Nerozumím. Nemluvíte česky. Prvotní informace, které si předával personál porodnice, se proto týkaly toho, že paní nerozumí a nemluví česky.

Tak se začalo s angličtinou. V té se ale neorientovala vůbec.

Stejný přístup potkal i Číňanku, se kterou jsem se, jak jistě tušíte, taky setkala na pokoji. Tahle dáma ale česky opravdu neuměla… Sice perfektně ovládala angličtinu, ale sestry, které měly v tu chvíli službu, zase tolik ne. Inu, pravý Babylón.

Za těch pár dnů jsem vypozorovala a znovu na vlastní smysly potvrdila, že

• výslovnost je opravdu důležitá, rodilí mluvčí si intuitivně určují míru znalosti češtiny hlavně na základě výslovnosti, přičemž lidi se špatně osvojenou výslovností řadí na úroveň malých dětí (velmi často i mentálně).
• jsme stále příliš málo vybavení na komunikaci s cizinci. To, že někdo neovládá češtinu na úrovni rodilého mluvčího, neznamená, že vůbec nerozumí a nemluví česky.
• jsou mezi námi lidi, kteří jsou i bez znalosti jakéhokoliv jazyka schopni komunikovat v základních situacích s příslušníky jakéhokoliv národa (jako ta skvělá zdravotní sestra, co si nebrala servítky a vyšvihla pantomimu hodnou Charlieho Chaplina).

zdroj:pixabay.com

A tak na svých lekcích myslete na to, že se vaši studenti můžou kvůli své výslovnosti ocitnout v situaci, kdy potřebují vyjádřit své potřeby, ale hlavně kvůli výslovnosti se jim to vůbec nemusí podařit.

Podporujte lidi, které znáte, aby se při komunikaci s cizinci nebáli používat ruce, nohy, mluvili co nejjednodušeji a byli ochotní porozumět.

Ochota totiž dělá velké divy.

Kdyby totiž byla ochota, nemusely by Číňance v už beztak těžké poporodní situaci téct slzy, nemusela bych překládat, že s některými sestrami nechce vůbec komunikovat. Vietnamka by nemusela poslouchat, jak nerozumí (ačkoliv spoustě věcem rozuměla), a její špatná výslovnost by jí nebránila vyjádřit, co potřebuje.

Sestry by mohly být spokojené, že se zvládnou postarat i o ženu, jíž nerozumí zhola nic, ale pořád je to žena, která potřebuje jejich pomoc a péči, ať už je odkudkoliv.

Já osobně budu svým studentům začátečníkům klást na lekcích na srdce, aby se nebáli si v případě nutnosti zahrát na Chaplina, případně říct

• Mluvím česky jen trochu.
• Mluvte pomalu a jednoduše, prosím.
• Můžete mi vysvětlit, co znamená…?

Ne každý se totiž dostane do zdravotnického zařízení, kde náhodou spolutrpí lektorka češtiny, že.

zdroj: extra.cz

Na závěr trocha upřímnosti, aby v tom ženy z Asie nebyly úplně samy… Přiznám se, že když nám sestry poprvé přivezly děti s tím, že budeme přikládat (rozumějte přikládat k prsu a tudíž kojit), nejprve jsem se zmateně rozhlédla, zda v parném červencovém dni najdu nějaké to dřevo, co bych do kamen vhodila. A to si říkám Češka jak poleno.

A jak jsou na tom vaši studenti s komunikací v nemocnicích? 😉